Je zvláštní, jak málo lidí dokáže dnes chápat homosexualitu. A i když jich už není tolik, co za totality, tak jich je stále víc než dost. Ještě zvláštnější je ovšem fakt, že ten, kdo absolutně odsuzuje homosexuální jedince, tak je má právě doma ve své rodině. Dnes se hodně hovoří o homosexualitě ve spojení s virem HIV, ale už méně či skoro vůbec se nemluví o tom, jak homosexuálové vůbec žijí. Jak je přijímá okolí a ti nejbližší: „Rodina.“

Možná někoho z vás překvapí, že právě rodina je pro homosexuála kámen úrazu. Asi se to zdá dost zvláštní, ale právě ti, kdo svou rodinu potřebují nejvíc, tak mají smůlu. V momentě, kdy si svou homosexualitu uvědomí a po čase se rozhodnou to sdělit rodičům, narazí. Málokterý homosexuál vám řekne, že doma je to v pohodě. Že vůbec neměl potíže, když se rozhodl říct pravdu o své orientaci. O tom svědčí i případ Pavla(21), který se mi svěřil a bohužel takový případ není jediný.
 
„Když se to rodiče dozvěděli, tak jsem měl peklo. Pak to utichlo a já to už víc nepitval. Nechal jsem to tak jak to je. Už nestojím o jejich pochopení. Když mi bylo nejhůř byl jsem na všechno sám a je nezajímalo, jak se cítím.“
To je pár krátkých, jednoduchých leč smutně pravdivých vět. Stále jsem si nedokázala vysvětlit, jak je to možné, že vlastní rodiče dokáží udělat svému synovi peklo ze života jen kvůli sexuální orientaci. Dnes přece každý ví, že homosexualita není nemoc, že to není věc za kterou by snad dokonce někdo mohl. Prostě je to tak a hotovo dalo by se říct. Říct možná, ale s pochopením je to jinak. Samozřejmě se dá pochopit, že rodičům v tu chvíli, kdy se dozvědí o homosexualitě svého dítěte proběhne hlavou milion myšlenek. Nebudou vnoučata, snacha a na syna čekají jen samé problémy. Tak je dost dobře možné, že raději budou dělat, že se nic nestalo a že to třeba nějak přejde. Ale vůbec jim nedojde že to prostě přejít nemůže. Že se jim ten jejich standardní sen nevyplní. A navíc, že nejvíc svým snem ubližují svému dítěti.

A tak jsem několika gayům položila otázku. „Proč jsou právě rodiče ti kdo nechápou?“ Věřte tomu nebo ne, ale vesměs mi všichni odpověděli v podstatě to samé.
Standa (25): „To je normální lidská a pochopitelná reakce - moji rodiče vyrostli za totality - jak se o takových věcech tehdy mluvilo asi všichni dobře víme ono se vlastně ani moc nemluvilo. A tak moji rodiče ani dost dobře nevědí, co to je gay.
Možná by se dalo říct, že se to snad rodičům nedá ani vytknout. Jak sám Standa říká: „Je to pochopitelná reakce.“ Bohužel  příliš dlouhá a temná totalita, zanechala své šrámy. Oni nejsou schopni pochopit homosexuála, jelikož v tom stále vidí nějaký průšvih. O to hůř, když se jedná o jejich dítě.

A tak jsem Standovi(25) položila několik otázek. To abyste si dokázali udělat trošku obrázek o tom, jak se žije a jaké pocity mají homosexuálové.

„Kdy jsi se rozhodl říct svým rodičům, že jsi gay?“
„Vědí to - asi tři měsíce. A rozhodl jsem se, když jsem konečně poznal kluka, který stál za to, abych ho rodičům představil, pokud o to budou stát!“

„Jak se rodiče tvářili když jsi jim přivedl přítele?“
„Nepřivedl - jen jsem jim to řekl - k přivádění jsme se nedostali.“

„ A proč ne?“
„Oni to nepochopili.“

„A jak to teda vzali?Co ti řekla matka nebo otec na tvou homosexualitu?“
„Abych přišel až si najdu holku a až si jí najdu, tak budou ochotni na vše zapomenout!“

„Jak jsi to přijal?“
„Mám před sebou hodně práce - všechno jim vysvětlit. Teď žiji na koleji a ještě nějakou dobu budu. A co bude potom? Co já vím - nějaké řešení se vždycky najde! No ne?Navíc co mě nezabije to mě posílí.“

„Myslíš si, že máš složitější život než jiní lidé? A proč?“
„Nemyslím si, že to máme o moc složitější - zrovna tak si nemyslím, že to máme o moc jednodušší. Jasně, seznamování je třeba komplikovanější. Nedovedu si představit, že bych přišel za klukem, co sedí naproti v tramvaji a zeptal se ho, jestli si se mnou nechce zajít
někdy na čaj, pivo, kávu, víno.... A to dokonce ani tehdy, pokud bych byl přesvědčený, že je gay.“

„Co si myslíš o seznamování na internetu?“
„Hodně lidí tam hledá útočiště. Snaží se seznámit a znám pár lidí, kterým se to i povedlo. Ale spíš bych internet doporučil rodičům. Ti starší lidé se k netu nedostanou, nezajímá je atd. Ale aby konečně pochopili homosexualitu, tak by měli jít do internetu a najít si informace. Třeba by pak víc chápali.

„Ty jsi gay, ale vadí ti přece jen něco na homosexuálech?“
„Dokud se budou lidé jako jeden moderátor v TV stydět za to, že jsou na kluky, budou sobě i
svému okolí nalhávat, ze to tak není, ale přitom budou spát s půlkou Prahy, dokud budou takoví lide ubližovat sobě i svým blízkým tím, že je tahají jenom do postele a po měsíci, kdy se začne rýsovat nějaký vztah, od toho utečou  a posílají toho druhého do háje, tak do té doby to nebude dobré.“

„Je hodně gayů, kteří chtějí jen sex?“
„Ano, je jich dost a já se už také spálil. To je velký problém mezi námi 4% Hodně homosexuálů po několika takových zkušenostech zahořkne a už nemají chuť hledat dál. Na tu opravdovou lásku se jen těžko narazí. Heterosexuálové to v tomto směru mají jednoduší. Alespoň si to myslím a asi to i tak bude.“

„Stando díky za rozhovor a přeji ti do budoucna nějaký pěkný vztah a hlavně pochopení rodičů.“
„Díky. Na pochopení rodičů budu muset pracovat. Možná se to povede, možná taky ne. Ale je to konec konců můj život a já se s ním budu muset vypořádat asi víc, než moji rodiče.“

Každý člověk je citlivý a to nemusí být zrovna homosexuál. Když by mi bylo nejhůř a rodiče by mě místo podpory poslaly do horoucích pekel, tak se asi taky zaseknu a víckrát s nimi problém rozebírat nebudu. Jenomže gay se mnohdy nedostane ani k tomu, aby začal vůbec „něco“ rozebírat. Sotva otevře pusu jde se rovnou smažit v pekle. Možná se najdou gayové, kteří s tím nemají problém. To jsou potom ti šťastnější a život mají jistě o něco víc jednoduší než ostatní lidé z těchto řad.

pavlinka@pavlinka.cz

Pokud se chcete na toto téma bavit, otevřete si diskusi k tomuto článku na serveru Sexus.cz